 |
| Když si jednoho dne všimneš, že jsem již starý |
Když si jednoho dne všimneš, že jsem již starý a už asi nebudu takový jako předtím, měj se mnou trpělivost a snaž se mě pochopit.
Když se zašpiním při jídle, když už se nebudu schopen obléci, buď trpělivý. Vzpomeň si na ten čas, kdy jsem tě já tomu všemu musel naučit.
A když při rozhovoru s tebou tisíckrát opakuji to samé, nepřerušuj mě, ale trpělivě mě poslouchej.
Vždyť když jsi byl malý, před spaním jsem ti musel vyprávět do nekonečna stále stejnou pohádku, dokud jsi neusnul.
Nezahanbuj mě, když se nechci sprchovat, ani mě nenadávej. Nezapomeň na to, jak jsem tě já musel přesvědčovat, když jsi byl malý, aby ses umýval. Když zjistíš, že celkem nerozumím novým věcem, nezahanbuj mě, ale dej mi čas, abych to pochopil a nevysmívej se mi, že tomu nerozumím.
Naučil jsem tě tolika věcem...Dobře jíst, pěkně se oblékat... jak se postavit k životu...Hodně z toho všeho je výsledkem velkého úsilí a vytrvalosti, které jsme oba museli vynaložit.
A kdybych v některém okamžiku ztratil nit našeho rozhovoru a nebo zapomněl, o čem jsme mluvili, dopřej mi čas, abych si vzpomněl. A když to nedokážu, nebuď nervózní. Určitě to nebylo důležité. Pro mě bylo důležitější být s tebou a chtěl jsem, abys mě jen poslouchal.
A když jednoho dne nebudu chtít jíst, nenuť mě. Vím velmi dobře, kdy to potřebuji a kdy ne.
A když mi moje unavené nohy už nedovolí jít...
podej mi tvoji přátelskou ruku tak, jak jsem to dělával já s tebou, když jsi dělal první kroky.
A když ti jednoho dne řeknu, že už nechci žít, že už bych najraději umřel, nenafukuj se. Jednoho dne pochopíš, že to není vůbec kvůli tobě, ani kvůli tvé či mé lásce.
Snaž se pochopit, že v mém věku se už těžko žije a dny staroby jsou už jen trápením.
Jednoho dne pochopíš, že i navzdory mým omylům a chybám jsem vždy chtěl to nejlepší pro tebe a snažil jsem se připravit ti cestu, po které máš kráčet.
Nesmíš býť smutný, znechucený, bezmocný, když mě budeš vidět takového. Budu rád, když budeš stát po mém boku. Snaž se mě pochopit a pomoz mi tak, jak jsem já pomáhal tobě, když jsi začínal žít.
Nyní, děti moje, je řada na vás, abyste mě provázely na moji těžké cestě. Pomozte mi projít moji cestu až do konce s láskou a především s vaší trpělivostí. Já vám to zaplatím svým úsměvem a nekonečnou láskou, kterou jsem vás vždy měl rád.
Mám vás rád, děti moje.
Váš otec, vaše matka ...
