MRAVOUČNÁ BAJKA OD MUDr. Radkina Honzáka. Vlk, Příběhy, Příroda, Příroda a zdraví

Vlci a vlčata zavile vyjí...

SVĚT PLNÝ UDÁLOSTÍ PEREM ČESKÉHO PSYCHIATRA

Někdy mám pocit, že stránky internetu se značkou „Seznam“ jsou vyhrazeny pro prepubertální dětinské sprosťačení, které tak přesně vystihl Kurt Vonnegut v Snídani šampionů, kde cituje dětský verš pošklebující se těm, kteří se vytahují, co všechno už viděli a znají:

He saw England, he saw France,
he saw girl´s underpants.

Není týdne (to je genitiv záporu, který zachraňuji před vyhynutím), aby zde nebyla zpráva, že některá osoba ženského pohlaví ukázala zájemcům své kalhotky doprovázená zdařilým snímkem, na němž je červené kolečko pro ty, kteří by kalhotky hledali třeba na hlavě dámy. Je to ale diskriminace. Žádný herec, zpěvák, bavič ani politik není tak důsledně sledován, zda neukazuje spodky! Poslední zmínka je o těžce pracujícím sedlákovi (dnes by se řeklo farmáři) z 19. století: Oře sedlák podél meze, košile mu z kalhot leze... A z 20. století zpráva z vykřičeného domu: Než jsem řekl fujtajbl, už mě chytla za lajbl...

(Doplul mi dobrý vtip o diskriminaci – je to trochu neorganické, bylo by však škoda ho nechat zapadnout. Přijde trpaslík do knihovny a ptá se, zda mají Příručku o diskriminaci trpaslíků. Samozřejmě, odvětí knihovník, támhle, na horní polici, vlevo vzadu.)

Nevím sice, koho zajímají kalhotky nějaké herečky, navíc zcela postrádající drama, neb jsou pravděpodobně nezašpiněné, ale podle frekvence těchto zpráv soudím, že mnohem víc lidí, než těch čtenářů, které zajímají zprávy o zdravém životním stylu, nebo třeba zprávy o dobrých lidech, které tu nejsou téměř nikdy. Možná ale, že dobrých lidí je řádově několikrát méně než dámských kalhotek. Pro ty, kteří se mentálně dostali už na tuhle úroveň, nabízím jako doplněk čítankově výchovný příběh.

Všichni, nebo téměř všichni, známe pohádku o neposlušných kůzlátkách. Kterak jim starostlivá matka nakazovala (OSPOD by s ní dneska vyběhl!), aby nikomu neotvírala, ale ona nalítla zlému vlkovi, který si nechal u kováře upilovat jazyka.

Někteří z nás ji znají i v té verzi, že kovář vysvětlil vlkovi, že tenkého hlásku dosáhne podobně jako zpěváčci v Sixtinské kapli pouze kastrací. Vlk to řeší přes semikastraci, na což kůzlátka neskočí a když obětuje veškerou naději na šíření své DNA, kozlátka řeknou: Ty nejsi naše maminka, naše maminka má klíče.

Pak je tu ještě tradeskancionalistická verze, že kozlátka neotevřela ani vlastní mamince, která si klíče zapomněla, a tak dlouho neotevírala, až pošla hlady.

Jak definoval bajku Ambrose Bierce, je to jedna velká lež, která má ukázat na jednu velkou pravdu. Nabízí se nám tedy poučení a návod jak se zachovat v nejbližší budoucnosti po vzoru ostrostřelců z USA, kde zatím nikoho nezabil přivandrovalec, ale občanů USA se povraždí navzájem ročně několik stovek a mezi nimi dětí v roli ostrostřelců jsou desítky zabíjejících rodiče, sourozence i spolužáky.

Po zuby i čerstvé zubní protézy vyzbrojení občané ČVR = České vyzbrojené republiky budou stát s flintami, minomety, kulomety, bazookami, raketomety, pěstmi dělnické třídy (to budou pancéřové pěsti členů KSČM), palcáty, sudlicemi, vidlemi, motykami a metači hnoje (členové Agrofertu) a všech pět ÓDESÁKŮ vyzbrojených flobertkami na každém rohu a na inspekci se vypraví hodný, naivní a dobromyslný ministr vnitřka, agent firmy Sellier & Bellot a.s, pro kterou však pracuje zcela zdarma, udatný a skromný zbrojíř Chovanec. Konkurence z ANO ovšem rozhlásí, že je to imperialistický uprchlík. Chovanec bude marně volat: Já nejsem uprchlík, jsem chovanec, chovanec z jednoho státního zařízení.

Ty nejsi žádnej chovanec, řeknou ozbrojení občané, chovanec, podle zákona, dokonce i chovanec psychiatrické léčebny, by měl alespoň kulomet. A poslušni výzvy k obraně vlasti ho zastřelí, takže bude provrtán jak řešeto. Řešeto bude ukazováno dětem ve školách, protože tento užitečný předmět již neznají a některé se dokonce domnívají, že je to – stejně jako valcha – hudební nástroj.

Což je zásloužený konec všech, kdo sejí zbraně a sklízí střelbu. Kolaterální ztráty několika desítek zraněných a zcela postřílených se nebudou počítat, protože s těmi je nutné vždy počítat předem a nějaké dodatečné počítání se tak jeví jako redundantní.


Možnost rekvalifikace
NA FUNEBRÁKY
otevřou všem:
zbraně do každé rodiny.

Dnes by to šlo! AMERIKA, Cestování, Dneska by to šlo, Krajina, Příroda a zdraví, Příroda.

Cestování - z cesty do Kanady USA

Věřit bez pochybností ve vlastní úspěch znamená už tím konečným úspěchem žít. Prožívat ho dřív než nastane.

Samozřejmě pokud si někdo myslí, že něco nezvládne, pak má pravdu, v tom okamžiku totiž vypíná mozek v těch oblastech, které by mohly jeho přání realizovat.

Ptáci na zahradě. Odletěli na čas krátký, na jaře se vrátí zpátky.

Ptáci a setkání na větvi (Matthey) Zastavení na ptačí zahradě

Tažní ptáci

Odletěli, už tu nejsou,

copak asi vidí cestou?

Opustili sady, háje,

odletěli v jižní kraje.

Odletěli na čas krátký,

na jaře se vrátí zpátky.

Padá na zem suché listí,

stromy půjdou brzy spát.

Každý přece snadno zjistí,

že už nastal listopad.

Bílá jako mléko je,

tichem všechno přikryje

a v tom bílém pytli ticha

všechno smíchá –

věci domy, stromy, lidi;

nikdo pro ni nevidí.

Teplé barvy stromů zátoky se zrcadlí na hladině řeky. Nastal podzim. Ptáci odletěli.

Příroda barví fotografie a ukládá je v říčním zrcadle....

Jak se pozná podzim?

Když je země obuta

do hněda a do žluta,

listí zvolna opadává,

vlaštovka nám křídly mává,

vítr se opírá o vrátka,

k spánku se ukládá zahrádka.

Podzime, odkud přicházíš?

Za zchladlým sluncem je má skrýš,

z dešťových kapek lože mám,

někdy se mlhou přikrývám.

Podzime, jsi-li bohatý?

Zlata a mědi mám po paty.

A jestli chcete, celý klín

vsypu vám šperků z jeřabin.

Padá na zem suché listí,

stromy půjdou brzy spát.

Každý proto snadno zjistí,

že už nastal listopad..

Na mezi zjara panna stála

růžovým šatem se odívala

slunce ji hladilo celé dny,

až zvadl závoj poslední

Přešlo léto, podzim tu je,

ze strniště vítr duje.

Slunce pannu zahřívá,

rudým šatem odívá.

Padá listí, teplo se ztrácí, síla se vrací ke kořenům.

Dopis velikonočnímu zajíčkovi

Pravý malý český zajíček jarní

Dopis mé dcery velikonočnímu zajíčkovi:

"Milý velikonoční zajíčku, veselé Velikonoce! Moc se omlouvám, že jsem Tě minulý rok vystrašila. Prosím, schovej vajíčka tak, aby bylo obtížné je najít (ale ne tak obtížné, že je najdeme až v květnu). A pokud ti to nevadí (a pokud bude hezké počasí), schovej nějaká vajíčka venku. Pochutnej si na mrkvi.
P.S. Prosím odepiš
P.P.S. Plastiková vajíčka jsem ti nachystala (pozn. sladkosti se schovávají do umělohmotných vajíček)
P.P.P.S Prosím, schovej letos více vajíček, protože tady právě máme hosty.

Poznámka: Zajíčkovi se nechává mrkev, zpravidla to stačí. Mé dcery jsou ale spisovatelky a milují dopisování a psaní, takže náš velikonoční zajíc dostává každý rok dopis (stejně jako ježíšek, zubní víla, kočičí víla, i víla krys....fantazii se meze nekladou

Sociální sítě E.J. Bradley

Lesní jahůdky, třešně a borůvky

Na borůvkách v borovém lese

Lesní jahůdky, třešně a borůvky... to vše (a mnohem víc) nám včera nabídla příroda...

Pokud toužíte se podívat na hotový borůvkový koláč (možná i s receptem) zajděte sem.

Jaro do našeho domova přinese svítání svěží vzduch a zpěv ptáků

Jarní květy

Ptačí setkání u vody

Nespím, zahřívám počítač přátelé někomu dobré ráno, jinému dobrou noc! Počkám si až se ozvou ptáčci hlasitě venku a budou hledat v listí snídani. Noc se krátí pozvolna, ale netrpělivě! Jaro je na cestě domů.....!
-
Podle kalendáře přilétají první skřivani (už koncem února). A jezevec se probudí ze zimního spánku hned počátkem března. Dospělí jeleni shazují paroží.

Přilétá špaček.


Sledujte jak kolem skvělého domova se příroda probouzí. Dlouhé vycházky začínají ještě dobře oblečení a čepice naraženy neboť vítr je studený...

Ohňostroje, rachejtle, hluk a škodlivý smrad

Krmení mladých vyžaduje soustředění a klid

Odpalování rachejtlí,
 s nimiž ke konci roku hodlají vyvolávat rámus se světelnými efekty a působit tím noční můry spícím miminkům, domácím zvířatům i zvířatům ve volné přírodě, lékařům ze záchranek a traumatologických oddělení, strážníkům a hasičům. A co ekologové?

Jakožto zvědavý člověk, pokusil jsem se vypátrat, jaké ohňostroje přinášejí chemické produkty do životního prostředí. Nebylo to tak těžké a našel jsem na to téma několik desítek seriózních článků, dokumentujících měření ovzduší okolo řady ohňostrojů v několika světadílech. Podle všech během ohňostroje zpravidla vzroste koncentrace kovů v polétavém prachu ve formě agresivních částic na deseti až stonásobnou úroveň běžného stavu a pokles trvá i několik dní. Tak například rachejtle při Guy Fawkes Day (výročí překažení atentátu proti anglickému parlamentu v roce 1605) produkují 7% celoročních anglických emisí kovů do ovzduší. Tyto emise tvoří např. 73 t hořčíku, 65 t barya, 10 t stroncia, 5 t titanu. 3 t mědi. Typický mrak páchnoucích spalin, bloudící po ohňostrojích při obvyklé zimní inverzi při zemi městem, obsahuje i neobvyklé složky jakými jsou lithium, arsen, chrom, nikl, kobalt, vanad, selen, lanthan, cer. O olovu se moc nemluví, ale dusičnan olovnatý se donedávna používal jako významné oxidovadlo. Pro ohňostroje to je už zakázané, ale východní Asie dodává stále pokoutně rachejtle s olovem. Odhaduje se, že dosud Evropa přijde dodnes touto formou ke 124 tunám emisí olova ročně a divil bych se tomu, kdyby si zrovna u nás dodavatelé tento kšeft nechali ujít.
Protože hoření zábavné pyrotechniky produkuje také oxidy síry a dusíku, jsou vzniklé částice aerosolů do značné míry tvořeny rozpustnými a tedy po vdechnutí snadno vstřebatelnými solemi zmíněných, v přírodě méně běžných a tudíž životu spíše nepřátelských kovů. Produktem ohňostrojů jsou také lahůdkové chlorované organické látky (i typu polychlorovaných dioxinů) a přízemní ozón.

Vedle normy překračujícího hluku, světelných záblesků a četných bezprostředních bezpečnostních rizik, produkují rachejtle tedy také pozoruhodný chemický koktejl. Kdyby cokoliv z něj vypouštěla nějaká fabrika, stálo by to ekologickým aktivistům za pěkný kravál.

Takže i otrlého chemika, přivyklého na drsnější ostravské ovzduší, obchází hrůza, a napadá jej tudíž, zda by se nedala rozpustilost jednotlivců či institucí ventilovat nějakým pro člověka a přírodu poněkud přijatelnějším způsobem.

Snad se mi na Silvestra podaří zalézt někam, kde půjde dýchat a časem i spát!

Zdroj: Kamil Wichterle Profesor chemického inženýrství na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava

ČESKÝ WEB: Krásná země česká

Ilustrační obrázek  krajiny a stylu lovecké scény

ČESKÝ WEB: Krásná země česká:

"Ztráta odpovědnosti za krajinu znamená také jistý úpadek ve společenských vazbách. Mizí  hierarchie 'farář, lékař, učitel a sedlák' a do popředí se dostávají lidé, kteří se zemí neumějí dobře zacházet nebo jsou to vyloženě prospěcháři. Celkově to ruší po staletí balancovanou společenskou stabilitu a dochází k degradaci těch míst.
Výsledkem je i to, že si lidé na vesnicích často ani nerozumějí. Jsou to jakési izolované jednotky, nemají společnou řeč. (Hájek ct.24.cz)

Mění se funkce venkova. V pohraničních oblastech po odsunu předcházejícího obyvatelstva byla většina staveb využívána lidmi, kteří s tím neměli žádné zkušenosti, nebo úplně minimální. Dochází tak k rozsáhlé devastaci celých venkovských celků.

Nakonec s přibýváním volného času a možnosti obstarat si bydlení mimo centra za účelem rekreace postupně vzniká
chalupářské a chatařské nadšení, které vdechuje vesnickým oblastem nový život."

#Myslivost #Černá zvěř Černý Rytíř Lesa Divočák Prase divoké Příroda a myslivost Fotografie Videa HighLight

Černá zvěř v lesním krytu počátkem léta

Prase divoké - Černá zvěř - Příroda a Myslivost

Kňour - Samec se myslivecky nazývá kňour, samice bachyně a mláďata selata. Vyspělejší mláďata do jednoho roku věku jsou letošáci, v druhém roce jsou to lončáci, samci do třetího roku slabí kňouři, také sekáči, později silní kňouři, stejně rozlišujeme bachyně na slabé a silné.

Divoká prasata mají na rozdíl od domácích postavu v přední části vyšší s kratším krkem, s mohutnou hlavou a klínovitým rypákem – ryjem – se vzpřímenými slechy a malými světly. Na hřbetě se srst skládá ze štětin na konci roztřepených – osin, ve spodní části jednoduchých, na hřbetě je srst delší a tvoří hřeben. Srst je v létě šedá, někdy s narezavělým nádechem, hustší nárůst šedé až černé podsady způsobuje v zimě zbarvení do černa.
V současné době však není vzácností setkat se s černou zvěří zcela odlišně zbarvenou, než je uvedeno. Otíráním o jehličnaté stromy bývají osiny slepeny pryskyřicí v tzv. krunýř, který divočáky mnohdy chrání při vzájemných potyčkách před zraněním. Tmavohnědá selata jsou podélně žlutavě až krémově pruhovaná. Ocas se jmenuje pírko.

   Bachyně se odlišuje od kňoura protáhlejším a slabším ryjem a menšími a kratšími špičáky, tzv. zbraněmi.

Špičáky – kly či zbraně – se obrušují a stále dorůstají. Zvláště vyvinuté jsou dolní kly, které jsou u kňourů na průřezu trojhranné, jsou ze dvou třetin skryty v dolní čelisti a jmenují se páráky. Špička páráků je zbroušená o menší, oblejší a vzhůru ven zahnuté kly horní čelisti – klektáky.

Mléčný chrup se vyměňuje do jednoho a půl roku, v 6 měsících věku se doplňuje čtvrtá stolička a sedmá ve stáří dva a půl roku. U kňourů starších více než 3 roky odhadujeme věk podle délky a mohutnosti páráků a podle délky a tvaru jejich úbrusu. Ve věku 3 let je párák dlouhý přibližně 15 cm (obrus 3 cm), v 5 létech 18 cm (obrus 5 cm), v 7 létech to může být až 20 cm ( obrus 6 cm).

Černá zvěř na vnadišti v zimě

Kňouři zraňují páráky trhnutím zdola nahoru, staří kňouři, kteří mají již páráky otupělé a silně zahnuté koušou jako bachyně.

Hmotnost je různá podle vzrůstových schopnosti, genetických předpokladů a dostatku potravy. Středoevropský kňour dosahuje váhy 150 až 200 kg, u karpatského typu to může být až 300 kg. Bachyně bývají hmotnostně menší.

Žije většinou v tlupách, kde bývá rodina s matkou delší dobu pohromadě, staří kňouři jsou spíše samotáři. Bachyně selata urputně chrání, ale vždy s rozvahou a nikdy bezdůvodně nezaútočí. Je to zvěř velice inteligentní, výborně uniká všem možným nástrahám, na druhé straně taky srdnatá a odvážná.
Nejbystřejším smyslem černé zvěře je čich a sluch, zrak je podstatně slabší. Velmi ráda se kaliští a pak se otírá o stromy, způsobuje tak blátem otěrky a drbáním oděrky kůry. Znepokojení divočáci se ozývají funěním, podráždění sklapují čelisti, klektají, jinak chrochtají a mlaskají, selata kvičí. Černá zvěř je velmi otužilá a odolná proti tuhým mrazům, vysokému sněhu i zranění.

Divoká prasata jsou hltaví a nevybíraví všežravci. Konzumují vše od kořínku, lesních i polních plodin, hlíz, hub, hmyzu, červů, myší až po zajíce a srnčata. Nepohrdnou ani mršinami. Při hledání potravy rozrývají půdní pokryv a v lesních porostech mohou tímto pomáhat zkypřovat půdu.
Bohužel na polích je to opačně, tam dokáže bachyně se selaty během několika dnů zcela zdevastovat celou úrodu. Většinou to bývá na polích s pšenicí v mléčném stavu, s kukuřicí, okopaninami apod. Těmto škodám lze částečně předcházet celoročním přikrmováním na stabilních místech – krmelištích.

Říji černé zvěře se říká chrutí a měla by spadat do období listopadu - prosince až ledna.

Avšak vzhledem k velmi příhodným klimatickým podmínkám a dostatku potravy se dnes dá hovořit o říjí celoroční a není problém vidět bachyni s malými selátky jak v únoru tak s srpnu či listopadu... V době říje silní kňouři nepříjemně páchnou a odbíjejí slabší jedince. Někdy se objevují abnormálně silní kňouři, o kterých jsme vůbec nevěděli, snad čas od času bylo možno nalézt pobytové známky výskytu, většinou stopy.
Březost trvá 18 až 20 týdnů a bachyně mívá průměrně 4 až 10 selat. V případě úhynu či neuváženého odstřelu bachyně jež má selata, přebírá většinou péči o sirotky jiná bachyně. 

Základem kvalitní populace černé zvěře jsou vždy silné, zkušené a zdravé bachyně.
Na toto by měli všichni myslivci pamatovat. Vodící bachyně (vedoucí) se nestřílí, právě tak bachyně vodící selata. Jak vypadá rudl černé zvěře vidíte při zvětšení (klik do foto) na snímku v článku níže

 (label-štítek → Příroda a myslivost)