 |
| Přidat popisek |
 |
| Přidat popisek |
Historie hradu začíná kolem roku 1150, kdy stavba hradu z čediče a vápence začala na místě původní pevnosti homských emírů. Křižáci několikrát odolali pokusům o dobytí hradu, především ve druhé polovině 12. století za éry sultánů Nur ad-Dina a Saladina. Do rukou muslimů hrad definitivně padl v roce 1271, kdy se posádka výměnou za volný odchod ze země vzdala vojákům sultána Beybarse. Epocha křižáckých výprav zanechala na Blízkém východě nesmazatelné stopy. Potomci křižáků splynuli s místním obyvatelstvem, množství staveb nese prvky křesťanské i islámské kultury. Syřané si odkazu naší civilizace váží. Křižácké hrady byly spjaty s jednou z nejkrvavějších a nejproblematičtějších etap dějin křesťanství.
Blízký Východ byl před osmi stoletími velmi rušný. Západní křesťané se rozhodli znovu dobýt Svaté město. Jedna z přístupových cest vedla před dnešní Turecko. Pokud jste chtěli použít cestu z Antakye do Bejrutu, museli jste nutně překřížit stezku vedoucí mezi syrskými městy Homs a Tartus. Křižáci pochopili, že kdo bude schopen kontrolovat toto místo, bude mít díky okolnímu horskému terénu v područí celou cestu mezi Tureckem a Svatou zemí. A tak v polovině dvanáctého století začali s výstavbou mohutného hradu. Stavba trvala přes sto let, ale výsledek byl opravdu fascinující. Z čediče a vápence vyrostl hrad schopný pojmout až čtyři tisíce ozbrojenců.
