Fotografie ve vysokém rozlišení - prohlížejte ve zvětšení klik do foto F11
Obelisková hrobka – první nabatejská hrobka, která je ještě před vstupem do soutěsky, pochází z 1. st. př. n. l.
Soutěska Siq – jediná přístupová cesta do Petry, přírodní stezka ve skalách, která Nabatejcům umožňovala chránit přístup do města. Po straně soutěsky jsou kanály, kterými se přiváděla voda do města z Mojžíšova údolí. Skalní stěny tvoří červený pískovec s tmavým žilkováním, bizarně tvarovaný. Soutěska je dlouhá 1200 metrů, široká od 2 do 5 metrů, skály dosahují výšky až 200 metrů.
Kazneh – nádherná fasáda této stavby se objeví ozářená denním světlem na konci tmavého kaňonu jak zjevení. Je to nabatejská hrobka určená pravděpodobně králi Aretovi III. (84 – 56 př. n. l.). Impozantní fasáda měří 30×43 metry a je zdobena sochami bohů a mytologických postav. Hlavní socha je dodnes předmětem spekulací, zřejmě se však jedná o božstvo, které je asimilací egyptské Isis a nabatejské Al-Uzza. Dnešní název je z arabštiny a znamená „pokladnice“. Dlouho se totiž věřilo, že v tumbě na vrcholu je ukryt „faraónův“ poklad, jehož hledáním byla fasáda velmi poničena.
Fasádní ulice – soustava 40 skalních nabatejských hrobek, v jedné je v prvním patře zádušní kaple.
Ve 3. stol. n. l. se Petra stala hlavním městem římské provincie Palestrina Tertia a během následující byzantské éry byly některé chrámy přestavěny na kostely. Zemětřesení v letech 363 a 551 město z větší části zničila a tak bylo po muslimské invazi v 7. století zapomenuto. Není ani známo, jak Nabatejci zmizeli z historie; zřejmě se asimilovali s příchozími Araby. Ve 12. století nechal v Petře král Baldvin I. vystavět dva křižácké hrady (1116), opuštěné v roce 1189. Poté se Petra znovu propadla do zapomnění, tentokrát na dlouhých 600 let, až do počátku 19. století.
Zajímavé video Jordánsko
