 |
| Přepychový život |
Co jsou civilizační nemoci(choroby)?
Co páchá na člověku CIVILIZACE?
Výběr nemocí podezřelých ze zkrácení života(žijeme si přepychově)
obezita
cukrovka
cévní mozkové příhody
infarkt myokardu
vysoký krevní tlak
nádory
předčasná ateroskleróza
zánětlivá revmatická onemocnění kloubů
chronický únavový syndrom
vrozené vývojové vady nervového systému
deprese
demence
předčasné porody a potraty
předčasné stárnutí
Na civilizační nemoci umírají čtyři z pěti lidí.
Lékaři rozjeli preventivní akci.
Patříte k třicátníkům, příliš neholdujete pohybu na zdravém vzduchu a rádi si pochutnáte na guláši s knedlíky? I když se cítíte naprosto zdraví, statisticky vám jde o život.
S velkou pravděpodobností se přiřadíte ke zhruba 80 tisícům lidí, kteří u nás ročně umírají na civilizační choroby. Tedy na nemoci pramenící z toho, že člověk není schopen přizpůsobit svou spotřebu nadbytku vymožeností, které přináší moderní civilizace.
Cévním onemocněním, infarktům, mrtvicím, diabetu, nádorům a další nemocem v Česku podlehnou čtyři z pěti lidí. I přes vymoženosti moderní medicíny.
Souvisí to hlavně s otylostí, která je v české populaci velký problém. Až 52 procent lidí trpí nadváhou, z toho sedmnáct procent je obézních.
Nemoci srdce a oběhové soustavy jsou zákeřné v tom, že se zpočátku nijak neprojevují. Člověk se cítí dobře, přestože má příliš mnoho cholesterolu v krvi. Netuší, že se mu soustavně zanášejí tepny a žíly, kvůli tomu se mu špatně prokrvuje srdce. Tak dlouho zanedbává své zdraví, až nastane krize a složí ho třeba infarkt.
A takových případů přibývá. Zatímco v roce 1998 se léčilo s ischemickou chorobou srdeční 780 tisíc Čechů, před dvěma lety to bylo už 847 600. Jen v roce 2006 se na léčbu nemocí srdce a cév spotřebovaly léky za více než deset miliard korun. Nelze se utěšovat tím, že je člověk mladý a že se ho to netýká. Věk pacientů s nemocemi srdce klesá. Není výjimkou, že infarkty myokardu jsou i u třicetiletých.
Homocystein.
Nově se uvažuje o homocysteinu v souvislosti s civilizačními chorobami:
Homocystein je jednoduchá aminokyselina obsahující síru. Vyskytuje se v buňkách a tělesných tekutinách živých organizmů. U zdravého člověka je koncentrace homocysteinu v krevní plazmě ve srovnání s jinými aminokyselinami nízká, ale i mírné zvýšení koncentrace představuje (nezávisle na koncentraci cholesterolu) riziko srdečního a cévního onemocnění. Zjištěna byla též souvislost s dalšími závažnými chorobami. Proto je potřeba poznat význam homocysteinu v metabolizmu i v lékařské diagnostice.
Jak se homocystein stará o rovnováhu v buňce:
Biochemické pochody, v nichž homocystein hraje důležitou úlohu, nejsou lidskou nebo savčí specialitou. Byly zjištěny jak v buňkách jiných živočichů, tak v buňkách rostlin a zřejmě měly význam pro rozvoj života na Zemi. Tyto pochody jsou geneticky naprogramovány a regulovány zpětnými vazbami a díky tomu se ve vnitřním prostředí živé buňky udržuje rovnováha. Buňka využívá homocystein buď opakovaně (recykluje ho), nebo ho převádí nevratně na cystein. Molekula homocysteinu je o jeden uhlík delší než molekula cysteinu a volná skupina SH je u homocysteinu reaktivnější než u cysteinu. Látky obsahující tuto skupinu (thiolátky) jsou nezbytné pro buněčné dýchání a tvorbu energie.
S civilizačními problémy člověka souvisí tento příběh - Čtěte více zde... Drogový příběh a květiny v Patagonii
Více v příštím článku...
Zdroj: český internet
a vědecká literatura
