



Předávání Nobelových cen. Od roku 1902 je většina z nich předávána za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti.
Cena za fyziku a chemii je udělována švédskou Královskou akademií věd, cenu za fyziologii a medicínu uděluje Královský Karolinský medicínsko-chirurgický ústav ve Stockholmu, Švédská královská akademie uděluje cenu za literaturu a za Nobelovou cenou míru se musí až do Osla, jelikož ji uděluje Norský Nobelův výbor v Oslo, který je jmenován parlamentem.
Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, peněžní odměna se nevyplácí z Nobelova fondu. Nejedná se tedy technicky vzato o Nobelovu cenu. Přesto se uděluje společně s ostatními cenami.
Alfred Nobel otevřel na 90 místech ve více než 20 státech Evropy továrny na výrobu dynamitu. Za svůj život získal 355 patentů (mj. 1876 výbušná želatina, 1887 ballistite - výbušný prach). Svou třetí a poslední závěť sepsal v roce 1895, když si uvědomil, jaké škody a utrpení světu přinesl svými vynálezy. Otec dynamitu se stal filantropem a pověřil švédskou Královskou akademii věd rozdělováním cen a obdařil ji částkou 32 miliónů švédských korun. Ceny jsou vypláceny z úroků (asi 160 000 švédských korun) a poprvé byly uděleny roku 1901. V současnosti činí částka rozdělovaná 10 miliónů švédských korun (cca 35 miliónů českých korun
Udělované medaile mají na líci portrét Alfreda Nobela s nápisem udávajícím roky jeho narození a smrti v latině: NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI. Na rubu je motiv odpovídající příslušné ceně a nápis: Inventas vitam juvat excoluisse per artes (vynálezy zlepšují život, jenž je zkrášlován uměním). Jde o citát z Vergiliovy Aeneidy. Na Nobelově ceně za mír je nápis: Pro pace et fraternitate gentium (pro mír a bratrství mezi národy), na ceně za ekonomii stojí psáno: Sveriges Riksbank till Alfred Nobels Minne 1968
Přes oficiální uvádění, že z českých vědců získali Nobelovu cenu jen Jaroslav Heyrovský v roce 1959 za chemii a Jaroslav Seifert v roce 1984 za literaturu, byli i další napůl čeští občané, kteří se mohli tímto uznáním pochlubit.
Baronka Bertha Sophia Felicita Freifrau von Suttner, rozená hraběnka Kinská, přišla na svět 9. června 1843 v Praze. Byla to česko-rakouská radikální pacifistka a spisovatelka (Pseudonym: B. Oulot, Jemand).
V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.
Carl Ferdinand Cori, rodák z pražské židovské rodiny získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu i se svojí manželkou Gerty Cori - Radnitz v roce 1947 za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.
Nezvyklý osud má český Němec Peter Grünberg, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2007. Narodil se v Plzni, odkud byl i se svojí rodinou po roce 1945 odsunut do Německa. Prestižní ocenění mu společně s Francouzem Albertem Fertem přinesl objev fyzikálního jevu, jehož zásluhou je dnes možné načítat data z pevných disků v počítačích a v některých hudebních aparátech.
V oboru Lékařství a fyziologie byl též český lékař Milan Hašek, který roku 1953 objevil, nezávisle na siru Medawarovi (který za tento objev obdržel NC), získanou imunologickou snášenlivost k cizím tkáním - fetální parabiózu, když nalezl experimentálně velmi vhodný způsob k vytváření imunologické snášenlivosti spojováním krevních oběhů ptačích zárodků a výměnou krve v období zárodečného života. (Haškova práce ležela dlouho v šuplíku bez publikování ).
Nobelovu cenu mohl získat rovněž Vratislav Schreiber za objev TRH (tyreotropin-releasing hormon), který se vyplavuje z mozku do hypofýzy, kde spouští sekreci vlastního hormonu TSH řídícího činnost štítné žlázy (T3, T4) . Za tento objev byla o řadu let později (1977) udělena Nobelova cena Rogeru Guilleminovi a Andrewu Schallymu z USA, kteří jej syntetizovali v laboratoři. Nicméně profesor Schreiber objevil aktivitu TRH jako první na světě...
Není bez zajímavosti si uvést i jinou výmluvnou zajímavost; z více než jedné a čtvrt miliardy muslimů má Nobelovu cenu sedm z nich. Z necelých 20 milionů židů jich získalo Nobelovu cenu 170...
Skanzen, též skansen, je národopisné muzeum nacházející se pod širým nebem.
Slovo pochází ze švédského skansen, což znamená hradby, a to podle parku ve Stockholmu, kde bylo první takovéto muzeum lidových staveb v roce 1891 založeno.
Výrazným znakem skanzenu je, že jde o živé muzeum, tedy nikoli jen o vitrinky a exponáty, ale i o ukázku aktivní činnosti, např. venkovská kovárna bude mít kováře tam pracujícího apod.
Slovem skanzen se někdy také označují soubory průmyslových staveb (technický skanzen) nebo rekonstrukce archeologických nálezů (archeologický skanzen). I zde jsou často k dispozici ukázky fungování předváděných exponátů.
Doporučení: foto prohlížejte ve zvětšení(klik na foto, případně F11)