 |
| Pepku vyskoč - méééé,...a už v tom lítáte! |
Sociální aspekt internetu
Je zřejmé, že jej nelze přehlížet a odmítat jeho vliv na společnost. Vznikl jako produkt naší doby, působením lidí, vcelku logicky se tedy projevuje zpětná vazba a působí na své tvůrce a uživatele. Kromě pozitivních vlivů, jako je zvýšení informovanosti, zkvalitnění komunikace, se objevují i hlasy poukazující na odvrácenou tvář tohoto fenoménu. Na psychiatrických klinikách se již objevily případy duševních poruch s diagnózou internet. Je situace opravdu tak vážná ?
Odhlédneme-li od námitky, že duševní poruchy by se u těchto jedinců projevily stejně, čili že síť není na vině, nelze si nevšimnout velké skupiny lidí, trávících u připojených terminálů nepřirozeně mnoho času. Můžeme mluvit v těchto případech o závislosti ? Pokud se zdráháme hovořit v těchto případech o závislosti, musíme jisté změny u takových jedinců připustit. Stávají se uzavřenější, méně komunikují s okolím, častěji vyhledávají počítač, mají potíže s vyjadřováním atd. Paradoxně, síť je přeci jasně integrující záležitost, dochází k odspolečenštění ( dá-li se to tak nazvat) jedince, ztrátě jeho pozice ve společnosti (reálné) a nahrazení této prostředím internetu.
Takto tedy může působit internet na jednotlivce v rámci společnosti, jeho vliv se však může projevit i v dopadech na osobnost samotnou, nedochází pouze ke změně vnějšího jednání, je narušena i vnitřní forma. Jedná se sice spíše o patologické, nepříliš časté případy, i takové ale jsou známé.
Osobnost se narušuje, zvyky a běžné činnosti ustupují , jsou zatlačovány potřebou kontaktu s počítačem. Jedinec se často identifikuje s prostředím sítě, považuje se za její prvek a tím se zároveň vzdaluje reálnému světu.
To, jak lze tyto poruchy léčit,
řeší více či méně úspěšně psychologové a sociologové, zaměřme se raději na to, jak problémům předcházet, tedy prevenci. Měli bychom si uvědomit, že internet není ani zákeřná past na lidské duše, ani neškodný rozmar moderní techniky. Je to zkrátka nástroj a jako s takovým bychom se s ním měli učit zacházet. Je třeba jej poznat a dovědět se o něm alespoň základní informace před tím, než se ponoříme do jeho hlubin. V tom by měli začínajícímu uživateli pomoci ti zkušenější, nebo ještě lépe, lidé k tomuto přímo vyškolení. Nemyslím, že je nutné do uživatele nahustit jistý objem informací, prozkoušet jej a stvrdit jeho schopnosti formálně, ale nenásilně jej informovat populární formou, poskytnout několik rad a sdělit základní pravidla.Závažným problémem internetu, který může mít špatný vliv na společnost ( a pravděpodobně i má), je obsah uveřejněných informací. Své názory zde rozšiřují nejrůznější extremistické skupiny, sekty a církve, lze zde získat návody k výrobě nebezpečných látek ( ať už se jedná o drogy nebo atomovou bombu) anebo spoustu více či méně sexuálně orientovaného materiálu ( nemám na mysli osvětové či zdravotnické informace).
S tím se pojí v poslední době hojně diskutované téma cenzury na síti. Její zastánci poukazují na nebezpečnost některých informací a tudíž na potřebu jejich omezení, nejlépe vymýcení. Odpůrci vcelku logicky argumentují tím, že lidé toužící si postavit jaderný reaktor si informace o jeho stavbě seženou tak jako tak ( a internet je spíše odradí od jiných méně kalých pokusů), a že síť je volně vznikající záležitost, jehož svobodu nemá právo nikdo omezovat.
Tento poněkud anarchistický názor ztrácí na síle, uvědomíme-li si, že jistá pravidla a omezení již existují a cenzura je tedy pouze otázkou jejich rozšíření. Momentální stav je nerozhodný, i když jistá opatření cenzurního charakteru již byla zavedena.
Rozšířit však striktní kontrolu nad informacemi po celém internetu je vzhledem k jeho rozsahu a struktuře mírně řečeno nereálné.
A ještě jeden negativní vliv, nebo spíše jev, a tím je kriminalita. Počítačoví piráti, či hackeři, jak se s oblibou zločincům v této oblasti říká, dostali v podobě internetu velmi mocnou zbraň.
To si bohužel společnost a patřičná místa uvědomila příliš pozdě a tak je o zločincích na síti slyšet stále častěji. Nejpočetnější jsou případy neoprávněného vniknutí do nejrůznějších systémů ( což je podstata hackingu), úniky informací, případně průmyslová špionáž nebo bankovní loupeže ( je otázkou zda slovo loupež je to pravé ).
I přesto, že společnosti uchovávající na internetu data určená pouze vyvoleným, investují velké sumy na ochranu před virtuálními zločinci, zdají se být jejich úspěchy jen malé nebo žádné. Piráti jsou stále o krok napřed.
Možná že čtenáři připadá počítačová kriminalita nepříliš ožehavým, spíše okrajovým, problémem, to se však rázem změní uvědomí-li si, že díky nějakému nadšenci, který svoji zručnost směroval poněkud nesprávně, můžete přijít o své celoživotní úspory ( v lepším případě), nebo zažít třetí světovou ( a pravděpodobně poslední) válku.
To je obecné sdělení, čtěte případně odborné téma:
Dozvědět se více o psychopathologii zde...
Nebo se chcete pobavit, zkuste tady...
Zdroj:HappyNet.cz
