Hlavně neskončit s pistolí v ruce....a dírou v hlavě |
toť otázka, zdá se sice dost těžká ale vcelku není, jen si na ní každý umí odpovědět sám a jinak.Ale co je tedy doopravdy smyslem života a vlastně všeho: No podle mě asi samotné narození a pak vývoj samotného člověka, jak sám poznává svět a poučuje se ze všech svých chyb a získává nové zkušenosti, pozná lásku a opět nabíhá nový koloběh života znovuzrození..............
Vybral jsem kdesi pár odpovědí a názorů teen uživatelů na webu, je to zajímavé.
SMYSL?
Přece pořádně si ho užívat a kalit, kalit, kalit.
Kdo se přidá?
SMYSL?
jasná věc ale jsou taky důležitější věci.....
Fakt to chcete vědět??
tak ok. Podle mě je smyslem života nejen zemřít, ale ještě předtím mít potomky, aby se zrodila nová generace, která než zemře bude mít další potomky, co než zemřou budou mít další potomky a ti než zemřou.... a tak pořád dál. Tohle mi přijde prostě daný, nějak předurčený. Jenže já se tomu podřídit nechci- zemřu, to je jasný, ale děti nechci. Tohle je jeden z mnoha důvodů. Kdo ví, možná je jednou mít budu, ale právě ten smysl života nechci naplnit - je moc stereotypní.
Smysl života?
Všichni jsme jen součástí nějakého celku,který se nazývá "LIDSTVO". Nikdo neví proč vznikla Země, mimoto že se ví o Velkém třesku ... Někdo věří,že to byl Bůh,kdo stvořil Zemi ( nevím,jak to mají pánbíčkáři přesně,já jsem ateista ). Každopádně vezměme to realisticky.
Proč tu vlastně jsme? Abychom naplnili nějaké naše "poslání"? Smysl života by byl v tom případě,kdyby po smrti ještě něco bylo. A jak říká můj kamarád - pokud už nic nebude,tak to bude nuda Kdyby to tak někdo věděl,zda na nás po smrti ještě něco číhá ... Jednou se to ale dozvíme všichni.
Smysl?
Když tak přemýšlím s tím strašným pocitem, co v sobě mám, tak se mi chce řvát, křičet, kopat do všeho, být protivná na všechny, ale tím se jenom snažím vykřičet na celý svět, že mě všechno štve a otravuje. Je tak přihlouplé sedět a civět do blba a řvát nad tím, proč zrovna já musím mít tak pos.... život. Co je to za pocit, je tak příšerný, že ovládá mou duši, tělo řeč... Prostě všechny smysly.
Já jenom cítím, jak někde uvnitř mě je schovaná ta věčně vysmátá, veselá holka. Je tam někde moc dole a snaží se prosadit, chce přemoct ten hrozný pocit a bojuje do poslední kapky krve. Chce být nahoře a dokázat, že je lepší... tak proč to nejde? Proč to nemůže být jako dřív? Nic mě netrápilo, byla jsem zamilovaná, školu jsem brala s optimismem, byla jsem ráda vždycky ve velké společnosti a jedním mým koníčkem byl smích, kterým jsem opravdu nešetřila...
A co teď??? Co jsem udělala špatně? Kde se stala chyba?
Jaký má vůbec smysl žít?
Chci být jen bezmocné dítě, kterému v životě nic nechybí.. chci žít s krásným pocitem v duši... nepociťovat žádnou potřebu, nemít žádný strach a jen tak volně se pohybovat po světě a jenom se smát... předtím mě to všechno bavilo a nepřemýšlela jsem nad tím a prostě jsem jenom žila a užívala si.... Ale teď, když se nad tím zamyslím, tak nic mi z toho nedává smysl... Jaký má vůbec smysl žít? Proč se musím učit, proč musím být šťastná nebo nešťastná, krásná nebo ošklivá, chytrá nebo hloupá... proč?? Nic z toho, co dělám nemá smysl.. buď budu chytrá nebo hloupá... jsou to dvě možnosti, z kterých si můžu vybrat, tak proč se budu učit, když mi zbude ještě ta druhá varianta... To je úplně to samé, jako když budu živá nebo mrtvá.. jaký to má smysl? Žádný! Proč se snažit a dělat něco, co mě nebaví, když můžu celý den proležet v posteli? Vidíte, nedává to smysl.. Všechno je zbytečné, protože jednou Vám ten samý život, kterým žijete, snažíte se, budujete kariéru atd. nadělí stejně smrt.. Tak proč tu musím být, když si stejně potom nevyberu a skončím několik metrů pod zemí?? Když tady nechci být, tak tady prostě nebudu, akorát odejdu o něco dříve, než vy všichni tady...
Holka.... chceš křičet, kopat a řvát?
Tak běž, někam, kde budeš sama a křič, kopej a breč..
Sakra, jsi krásná holka. Podívej se do zrcadla - uvidíš tu smutnou holčinu, pak se usměj a vše půjde líp.. "proč musím být šťastná nebo nešťastná, krásná nebo ošklivá, chytrá nebo hloupá... " ...... "když mi zbude ještě ta druhá varianta..." a já ti napíšu něco jiného: nešťastná nebo šťastná, ošklivá nebo krásná, hloupá nebo chytrá....... teprve teď bude platit ta druhá varianta
"když jsem jela autobusem, skláněla jsem se pro něco do batohu, ten bus prudce zabrzdil a já sem se praštila do hlavy sme se tomu s kámoškou pak smály celou cestu"
já dneska jel v autobusem, plný důchodců, dokážeš si představit jaký to bylo žůžo, stařecký smrad, demence a ty jejich kecy....
dneska mi zvedl náladu muj kamoš kajá když sem mu šla kupovat kondomy
Jo, mám nějaké sny... a ty se včera rozpadly... byly sfouknuty jako domeček z karet... ty sny byly křehké od začátku a musela jsem s tímto počítat, i tak to ale moc moc moc bolí...
Taky se vám někdy zdává že padáte?Co to znamena nevíte? Většinou se mi to zdá když usínam a jsem v takovém polospánku ,pak se najednou leknu toho že padam.
Ano, i já mám sny
mnoho snů a velmi krásné. Jistě by byly v rozporu s realitou. V tomhle světě už tu není pro ně místo. Sny a snění, jsou to jediné místo, kde jsem opravdu šťastná. .............dnes jsem moc smutná a tak jdu raději snít a spát. Tak se tu mějte moc krásně, a zase někdy. Papa
Poznámka autorů: Hlavně nekončit s pistolí v ruce, pořezanou rukou nebo provádět skoky z výšky. Nechte si občas ten mozek poštelovat, a zachovejte si svoje lepší dětství.
Zdroj: Lidé.cz Co je smysl vašeho života