PODZIM STÍHÁ FACEBOOK. HISTORIE A ETIKA SE SKLOŇUJÍ I NA SÍTI SVÁTEČNÍ

Cambridge

 Současnost souvisí s minulostí víc, než je nám milé.

 Moje zmínka o zastavení trestního stíhání zemřelého Jakeše a "psychicky nemocných" Vajnara a Štrougala" rozjela debatu, za kterou děkuji. Po bezmála 31 letech od konce rudé totality soudit dva starce už někomu připadalo zbytečné, někomu směšné, jiní navrhovali vymazat minulost a řešit budoucnost. 

Tak jednoduché to ve skutečnosti není. Kdysi britská premiérka při návštěvě Československa řekla, že nepotrestané zlo plodí další zlo. Náš současný politický a morální marasmus začal v roce 1990. Nejsme jako oni, slyším trávu růst. A ve stínu těchto sloganů došlo k tomu, že nejen, že komunistické nositele zla nikdo nepotrestal, ale to zlo ani nebylo pojmenováno.

  Může-li po více než 30 letech vylézat zlo pocházející z éry komunistické diktatury a snažit se destruovat českou svobodu a demokracii, je na místě i dodatečně toto zlo trestat a  pojmenovávat. Na pravdivý výklad historie není nikdy pozdě, nebo lépe - lepší pozdě, než nikdy! Ideál svobodné společnosti a jeho odolnost vůči odpůrcům vychází z toho, jak hodně jsou ve společnosti ukotvena základní etická pravidla, která stála u kolébky naší současné civilizace. A současný svět, českou společnost nevyjímaje, dokazuje, že odhození etiky a snaha nahradit jí kilometry zákonů na každou situaci, je špatně, hodně špatně. Politici by měli místo legislativního běsnění více tlačit na etiku lidí a institucí. Moc se o tom nemluví, kromě KAN, ale ETIKA JE SILNĚJŠÍ, NEŽ ZÁKONY. To si vyzkoušely například státy Jižní Ameriky v druhé polovině minulého století. Měly sice jako přes kopírák ústavu USA, ale přesto neměli svobodu a demokracii. Prostě pro to nebyly dostatečně ukotveny v potřebném množství etické hodnoty, důležité pro existenci svobody.  Dnes se část společnosti diví, kam jsme se to dostali? V korupční Stoce v Brně, organizované politiky ANO, se divíme, jak do "systému" vstoupili drobní instalatéři i velké firmy. Jen málokdo odmítl. Čemu se divíme? A taky tam dojde k nějakému pardonu, jako v celé společnosti v roce 89? A to prosím mafie v Brně "pouze" kradla a korumpovala. Proč oni, když vrazi  a trýznitelé z před listopadu 89 místo aby seděli, tak "privatizovali". Jsem přesvědčen o tom, že dnešní Stoka má svůj začátek v prosinci 89. Je nad někdo, kdo by někdejší žalobce v Norimberském procesu označoval nálepkou, že jsou jako souzení nacisté (nejsme jako oni)? Je snad totéž páchat zlo a spravedlivě trestat zlo? 

A všem: "Bez etiky to nepůjde, nepohneme se dál, budeme vystaveni riziku autoritářského režimu, v lepším případě budeme živořit n okraji svobody demokracie ve strachu, co vám zase zítra kdo vyvede".

František Laudat

Etika a historie ve zdroji

Facebook a sociální sítě

Podporujeme rovnoprávnost všech lidí a všechny, kdo ji hledají....

Socha svobody Amerika

Podporujeme rovnoprávnost všech lidí a všechny, kdo ji hledají

Rovnost v právním smyslu vychází z principu svobody a rovnosti každého člověka v důstojnosti a právech jako nejvýznamnějších hodnot a rovnosti stran před zákonem. Princip rovnosti je ukotven v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

Wikipedie.

Princip rovnosti práv neboli rovnost před zákonem se jako právní pojem vyskytuje v mnoha formách. V tomto případě se rovností rozumí aplikace stejných možností, práv a povinností na všechny a rovnost člověka a státu před zákonem takovým způsobem, aby bylo uplatňováno právo bez jakéhokoliv popírání práv a diskriminace a nebylo rozlišováno mezi lidmi skrze jejich ekonomický či společenský status, věk, pohlaví, etnickou příslušnost a další diskriminační měřítka. 

 Filosofické kořeny ideje lidských práv vycházející z úvah o lidské rovnosti lze hledat a nalézt nejen v evropské kultuře.

Právní počátky koncepce lidských práv lze najít v jednom z nejstarších zachovalých právních textů v tzv. Chamurapiho zákoníku

The Ronettes - Be My Baby - live [HQ]

Londýn

Tu noc, co jsme se potkali jsem věděla, že jsem Tě tak potřebovala

A kdybych měla šanci, nikdy bych Tě nenechala jít
Tak cožpak neřekneš, že mě miluješ?
Budeš na mě tak pyšný
Přimějeme všechny otáčet hlavy, kamkoliv půjdeme.

By si měli uvědomit, že to že je to česká matka, automaticky neznamená že je to matka dobrá.

LOUTKY DO POHÁDKY

Pro všechny diskutující nad případem odebraných dětí v Norsku

Počet narozených dětí v ČR se pohybuje těsně nad hranicí 100 tisíc a ročně se počet odebraných dětí pohybuje okolo 3%. Jako velké číslo to nevypadá, ale za každým dítětem je třeba vidět značně poškozený život a dětskou tragédii. Ti zastánci paní Michalákové by si měli uvědomit, že to že je to česká matka, automaticky neznamená že je to matka dobrá.

 Jsou-li známa níže popsaná fakta pak se nedivím, že lze pohlížet norskýma očima na českou hysterii  v případě sourozenců Michalákových jako na něco špatně pochopitelného. Kolik z těchto případů dětských tragédií se stalo objektem veřejného zájmu? Než budeme vykřikovat že české děti nám cizáci brát nebudou, měli bychom si především zamést před vlastním prahem...

„Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ani žádný jiný resort nevede evidenci počtu případů, ve kterých bylo dítě na základě rozhodnutí soudu odebráno z péče rodičů. Má pouze souhrnnou evidenci počtu dětí, které byly soudem umístěny do ústavní výchovy. Těch bylo předloni 1575. Do náhradního výchovného prostředí šlo 607 dětí, do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc putovalo předloni 1498 dětí,“ uvedl Petr Kocián z tiskového oddělení MPSV.

Podle něj ale přesný počet dětí odebraných z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu nelze dovodit ze součtu řádků, některé případy se totiž opakují. „Dá se tak pouze přibližně odhadovat, že jejich celkový počet se může pohybovat mezi 2500 až 3000 dětí za rok,“ doplnil Kocián.
Podle odborných odhadů je v České republice týráno až čtyřicet tisíc dětí. V naprosté většině případů však není odhaleno a trvá po celé dětství dítěte, které obvykle není schopno samo se dovolat pomoci.
Kolem padesáti dětí ročně u nás na následky týrání a špatného zacházení umírá. Smrtelnými následky jsou nejvíce ohroženy děti kojeneckého a batolecího věku, a to vzhledem ke své zvýšené zranitelnosti a naprosté bezbrannosti. Týrané děti často vůbec nechodí ven ani nenavštěvují žádná kolektivní zařízení. Většinou unikají i lékařskému dohledu. Zdraví a život týraného dítěte tak závisí na všímavosti okolí a včasném oznámení skutečností, které týrání nasvědčují. Nyní to již není jen povinnost morální, ale i právní, s možností trestního postihu za její zanedbání.

V širším slova smyslu je za týrání považováno i hrubé zanedbání péče o dítě, pohlavní zneužívání, rozvodová traumata a rovněž tzv. systémové týrání (týrání systémem, vytvořeným na ochranu dětí - nevhodnými přístupy a špatným rozhodováním)."


Zdroj: Jindřich Čech, sociální sítě

Myšlenka a moudro pro tento den, sociální sítě o chamtivosti

Screenshot blogger a iRozhlas.cz

Homo sapiens sapiens v chamtivosti 

za nejvyššími zisky nejenže spláchl kvalitní půdu tím, že do ní nasel plodiny, které mu sice přinášejí momentální zisk (naše vlast záhy zežloutne řepkou), ale devastují krajinu, taky zničil všechny škůdce a zvýšil tak svůj zisk, avšak s nimi taky všechny opylovače a nesporně zničí cestou pesticidů, herbicidů, antibiotik a dalších – cidů také své spotřebitele a nakonec sebe sama. A to bude pro Zemi asi ten největší zisk.

Kde je dnes hmyz? Kde jsou ptáci? Kde je pražský vrabec? Kde budeme zítra všichni? Asi v neskutečné prosperitě naplno a přitom úsporně pálících krematorií.

podle Radkin Honzák, lékař, bloger a skvělý člověk

Poznámka: A co se událo právě teď v Americe?


#Svátky jara, Velikonoce, Myšlenka a moudro pro tento den, Radkin Honzák, Sociální sítě, Analýza, CIVILIZACE, Internet

Myšlenka a moudro pro tento den, Vtip tvrdý jako kámen, Milujme svobodu a ztracená duše národa, Štěstí

Cesty do světa - Švédsko 1998 v Zoologické zahradě

Cesty do světa - Švédsko 1998

Cesty do světa - Švédsko 1998

PLAVÁČEK a "Cokoliv můžeš udělat dnes, můžeš stejně dobře udělat i zítra, protože pozítří už to nemá cenu a včera bylo pozdě."

Kostel v Dobré vodě

Každý dobrý nápad se člověku dříve či později vymstí

Zákony Vesmíru jsou neúprosné a oblafnout je nelze. Jak říká staré přísloví - pozdě Bacha honit, když máte Mozarta. Nevím jak u vás, ale v naší domácnosti je to s nápady fifty-fifty. Půlku těch skvělých přináším já, zbytek manželka. O průser se jedná pokaždé.
Protože s dobrými nápady se to má tak, že o pár časových jednotek později se kvůli dilataci časoprostorového kontinua a reverzní podstatě kvantových částic přemění dobrý nápad ve špatný. Vždycky. Ve spolupráci s prajzskou národní vlastností udělat všechno hned jde o smrtící kombinaci.

Jsem naturalizovaný Prajzák, ale stále ve mě dřímají zbytky nonšalantního přístupu k práci a povinnostem, jak jsem se to naučil na západní výspě našeho státu. V Karlových Varech.
Karlovaráci jsou, alespoň dle mého názoru, o krok dále v evoluční linii. Drží se totiž hesla, které mám hluboce vryté ve své DNA: "Cokoliv můžeš udělat dnes, můžeš stejně dobře udělat i zítra, protože pozítří už to nemá cenu a včera bylo pozdě."

Na Prajzské vše funguje obráceně, takže místní obyvatelé vyznávají opačný axiom: "Cokoliv můžeš udělat zítra, je lepší udělat dnes, aby tě sousedi nepomluvili."

Tím se lišíme, poněvadž západočeši tím pádem nemají problém s dobrými nápady. Mají dostatek času si vše u piva promyslet do zítřka, což často změní nejen názor, ale i nutnost cokoliv udělat, protože buď nezbytnou práci učiní někdo jiný, nebo se ukáže, že už v okamžiku zrodu byla naprosto zbytečná.

Dám příklad.

Dobrým nápadem jsme vyřešili chřadnoucí pletivový plot, který vyžadoval buď finančně náročnou výměnu, nebo pracovně stejně vyčerpávající rekonstrukci. I pravil jsem asi před deseti lety: "Zasadíme túje, Maruško. Necháme je vyrůst, jednou za čas ostříháme a nemusíme nic natírat. Nezreziví. Nerozpadnou se. Budeme mít krásný živý plot. A ty rostlinky jsou nádherné a stále zelené." Nečekal jsem na odpověď a objednal u kamaráda asi stovku nedomrlých stromečků.

Přesně v okamžiku, kdy bylo nutné vyrobit díry, zasypat hnojivem, umatlat hlínu kolem dokola a to celé stoosmdesátkrát, poněvadž kámoš byl frajer a dal mi bonus, jsem objevil vesmírný zákon zmíněný v úvodu. Ty mrchy totiž rostou do výšin jako sebevědomí úspěšné pornoherečky. Do nebes.

"A nebude to u nás doma vypadat jako na hřbitově?" Vyjádřila manželka své pochyby.

"Možná, ale aspoň si zvykneš." Odvětil jsem rozšafně. "Oba tam jednou skončíme a nic nás tím pádem nepřekvapí. Ha, ha, ha."
Předevčírem jsem ale s hrůzou zjistil, že nám ty mršky poněkud přerostly a potřebují přistřihnout křidýlka. "Někdy příští týden to zrobím," pravím a bylo jasno. Zafungoval prajzský zákon.

"Udělej to hned a nedělej Zagorku," zavelela žena a odebrala se ke sporáku. To je zařízení, které miluji ze všeho nejvíc, protože z něj nepadají dobré nápady, nýbrž skvělé pochutiny.
Po deseti metrech nehorázné fušky s těžkými elektrickými nůžkami z Mountfieldu jsem se omluvil rezavějícímu plotu a s láskou zavzpomínal na štětku a syntetickou barvu. Natírání je relax, říká má žena. Zatímco zbavit se přerostlých kusů zelených trifidů je absolutní teror, který jsem si způsobil já sám svým dobrým nápadem. Přiznat jsem to ale nemohl, a tak jsem vyrazil.

Po téměř dvěstě metrech úmorného boje s přírodou jsem vzdal zápas kontumačně. Omluvil jsem se Vesmíru a dopřál si spravovačku ve formě poctivého hovězího vývaru, nad nímž by i Pohlreich zbledl závistí. Když jsem vylizoval talíř a sbíral poslední zbytky domácích nudlí, ohřívala právě manželka houskový knedlík a dodělávala játrovou omáčku.
Odnesla nádobí ze stolu, cestou k myčce se ke mně otočila a prohlásila: "Chutnalo ti, viď? Hele, mám jeden fakt dobrý nápad..."

Před koncem věty jsem zbaběle utekl, zavřel se ve svém pokojíku a zůstal o hladu.

PĚKNÉ ZPRACOVÁNÍ, SDÍLENO NA FB A GOOGLE

Plaváček, Sociální sítě, Dobrý nápad, Kuchyně