Isfahan |
Isfahan |
Isfahan ukázka práce |
Přijeli jsme do Íranu. Íránci postavili nové letiště. Do města je to z něj skoro 40 km daleko. V 5 hodin ráno vypadal Teherán dost neutěšeně. Na pár hodin jsme si schrupli a vyrazili zařizovat věci související s další cestou.
Teherán na první pohled vypadá podle našich měřítek jako ošklivě. Oproti městům jako Tabríz, Isfahán nebo Mašad je to nově postavené město, které působí neuspořádaně, je přeplněné auty, skůtry a lidmi.
Naučili jsme se přecházet ulici - snažíme se o to, aby mezi námi a záplavou najíždějích aut a motorek byl alespoň jeden Íranec. A pak se chováme podle něj.
Pár věcí mě tu dneska zaujalo:
Budují tu teď ve velkém chodníky, hlavně u honosných administrativních budov. lidé, okamžitě začínají využívat položenou dlažbu. Nabaženě šlapou po nově položených dlaždicích, proplétají se mezi dlaždiči, překračují jejich udělátka a vyměřovací struny a dělnící se tváří, jakoby tam žádní překážející chodci nebyli.
vyměnit peníze v bance, to je tedy procedura. :) Obnáší zevrubné prohlížení předané bankovky několika lidmi. Pozvání do zámezí pobočky a usazení do křesel v koutku u stolu úřednice. Několik telefonátů (přímá souvislost s výměnou peněz nepotvrzena). Vyplnění dvou formulářů. 3 podpisy - dva z nich na jeden formulář, hned pod sebe. :) Asi tak za 10, 15 minut je hotovo a odcházíme s paklíkem "chomejní".
ulice tu mají členěné podle sortimentu, který v nich prodávají. Viděli jsme ulici kabelkovou, zářivkovou, botovou, puškovou, umyvadlovou a další. Opravdu, několik set metrů, jeden a ten samý sortiment, jeden krámek vedle druhého. Člověk snadno vidí čím se kdo živí a jak se věci dělají. Nejzajímavější byl člověk roztloukající homoli na kostkový cukr.
Mají tu pojízdné bankomaty. Přijede dodávka, otevře zadní dveře a hle, dva bankomaty. Přistaví se dvoje schůdky, nasměruje se parabola a už se vybírá...
Zdroj: TM.