 |
| Neztrácej se ve vzpomínkách... |
Masaryk říká: „Neztrácej se ve vzpomínkách na slavnou minulost, usiluj o slavnou
přítomnost, nedrž se jen hesel a slov, ale věcí, neboť pak můžeš věci zlepšovat a
dávat do pořádku, nelítej v oblacích, ale drž se své země, je nejjistější a
nejnepochybnější. Ať čemukoliv sloužíš, drž se reality“
Lid se musí dostatečně vzdělávat, aby byl schopen posuzovat rozhodnutí svých vůdců. Také
samotná demokracie vyžaduje nejvyšší stupeň odpovědnosti vůdců. Této odpovědnosti nemůže být dosaženo bez zajištění výchovy morálních a politicky schopných představitelů, kteří by stáli v čele státu vedli lid při hledání pravdy a kulturnosti. Ti musí být
aristokraty charakteru, poctivosti a moudrosti – přitom však musí zůstávat služebníky svého národa. Proto je podle Masaryka hlavním úkolem demokracie výchova.
Masaryk se zabývá otázkou, co to je malý a velký národ. Podle Masaryka nepatří náš národ k národům malým, protože existují i národy menší než je náš, například Švédové, Norové, Dánové… Počtem příslušníků se tedy řadíme mezi národy středně velké, ale naše postavení je oproti nim horší z několika hledisek:
• Z hlediska zeměpisného – nemáme jako jiné národy moře a jsme navíc
obklopení národem nepřátelským.
• Z hlediska velikosti území – národ s větším územím může jinak postupovat než národ malý. Územně větší národy mají možnost více se promíchat. Z obecného pohledu pro Masaryka platí:
„Z malosti a velikosti území se nedá posuzovat nic určitého pro budoucnost a velikost národa“.
• Z hlediska počtu obyvatel – „Národ číselně má převahu, ale to je pouze momentální současná situace, protože musíme počítat s tím, co bude za sto či dvě stě let, neboť národy nežijí pro chvíli. Některé národy porostou, jiné se zmenší“.
Masaryk říká, že národ musí být nejdříve hospodářsky nezávislý, aby mohl být plně nezávislý. Také říká, že veliký národ má stejně těžké problémy jako národ malý.
Malost národa nespočívá v tom, že člověk neprohlédne a nehledá prostředky k odstranění své malosti. Masaryk: „Národové velcí mají stejné problémy jako my.
Když jsme národ menší, máme jen jiné prostředky, jako člověk, který má chaloupku, nemůže pracovat takovými prostředky, jako ten , kdo má palác.
Idea demokracie podle Masaryka logicky i historicky vychází z ideje humanitní. Myšlenka mravnosti a myšlenka humanity byly základním kamenem jeho filozofie. Demokracie pro něj znamenala uskutečňování humanitního programu. Svoje pojetí demokracie Masaryk výstižně formuloval V Hovorech s Karlem Čapkem:
„Demokracie není jen formou státní, není jen tím, co je napsáno v ústavách, demokracie je názor na život, spočívá v důvěře v lidi, v lidskost a v lidství, a není důvěry bez lásky, není lásky bez důvěry. Řekl jsem jednou, že demokracie je diskuse. Ale pravá diskuse je možná jen tam, kde si lidé navzájem důvěřují a poctivě hledají pravdu. Demokracie to je hovor mezi rovnými, přemýšlení svobodných občanů před celou veřejností …“
Zdroj: T.G.Masaryk Ideály humanitní
