NINIVESKAL

SRNEC OBECNÝ. Vyprávění o prvním srnci, pasování, troubení, schůzi a zvěřinovém guláši pro všechny. Šest ran na jednoho srnce!

Srnec obecný   Capreolus Capreolus

Libor se připravoval na výroční schůzi jejich mysliveckého sdružení. Měla to být jeho první výroční. Byl trochu nervózní a všecek nedočkavý, jak bude slavnostní schůze probíhat. Slíbil, že k občerstvení uvaří pro všechny guláš


Jako hostinskému mu vaření nedělalo žádné problémy. Manželka ho brzo po obědě odvezla i s gulášem do nedaleké vesničky. Na okraji byl samostatný obecní domek, jehož část sloužila k uskladnění požární techniky a na druhém konci si myslivci opravili a vyzdobili jednu místnost a malou kuchyňku. Jeli raději o hodinu dříve. Cestou se kochal zasněženou krajinou. Byla druhá půlka února, takže mrazivé počasí k tomuto období patřilo. V místnosti ho přivítali slavnostně oblečeni dva myslivci. Mireček a pan Josef, jejichž úkolem bylo včas rozdělat v kamnech a topit, aby v místnosti bylo dostatečně teplo. Několik prázdných lahví od piva a načatá láhev rumu byly svědkem toho, že začali topit včas a přikládání dřevěných špalků do praskajícího ohně se věnovali opravdu poctivě.

Vlastní schůze trvala něco přes hodinu. Každý z odpovědných členů výboru a předseda dozorčí komise přednesli svou zprávu. Zhodnotili uplynulý rok. Myslivecký hospodář navrhl řadu opatření ke zlepšení chovu zvěře. Myslivecká kasa byla naplněná, protože v závěru loňského roku se podařilo ulovit za poplatek se zahraničním hostem dvěstěbodového muflona. Skončila diskuse, odhlasovalo se závěrečné usnesení. Libor si myslel, že už je konec a půjde ohřát guláš, když najednou předseda hlasitě promluvil: "Tím jsme vyčerpali oficiální část dnešní schůze a máme tu ještě jednu slavnostní záležitost.

Je mezi námi myslivec, který v loňském roce ulovil svého prvního srnce. Všichni mu srdečně gratulujeme a já ho žádám, aby před nás předstoupil k pasování na lovce srnčí zvěře". S Liborem to trhlo. Na takovouhle věc nebyl připraven. Trochu roztřesen předstoupil před předsednický stůl.

Musel pokleknout na pravé koleno a myslivecký hospodář provedl tesákem pasování. Předseda sdružení mu pak předal pamětní pasovací list. Byl dojat, a protože on jediný ve sdružení troubil, vzal lesnici a zatroubil myslivecké halali. Když usedli za stoly, opět promluvil předseda: "Nu, a než se ohřeje guláš, vyprávěj nám Libore jak jsi střelil svého prvního srnce v životě. Ale podle pravdy, ne aby sis vymýšlel!" Libor se zarděl, vždyť to stejně již všichni vědí jak se vyznamenal, tak proč ho trápí?

Po chvilce přemýšlení začal: Víte o tom, že jsem měl povolenku lovit srnce první věkové třídy. Věnoval jsem hodně času, než jsem odstřelového srnce obeznal. Byl to špičák, jeden parůžek dlouhý asi tři a druhý pět centimetrů. Několikrát jsem ho viděl v jeteli, jak je posed na ořechu. Vždycky byl ale hodně daleko, nebo mne navětřil a utekl, než jsem stačil vystřelit. Jednou, bylo to začátkem června, pozdě odpoledne a těsně po silné bouřce, mi volá náš myslivecký hospodář: "Libore, skoč do auta a rychle sem přijeď. Jsem na ořechu. Jak přestala bouřka, pase se v jeteli na dostřel". Rychle jsem se převlékl, popadl dalekohled, kulovnici, pět patron a již jsem uháněl autem k zmíněnému posedu na ořechu. Těsně před odbočkou na louku jsem potkal Zdeňka, který mě chtěl zastavit, abych k ořechu nejezdil, protože tam sedí hospodář. Odbyl jsem ho jen mávnutím rukou a popojel ještě sto metrů, až k autu mysliveckého hospodáře. Vyskočil jsem, opatrně přivřel dveře a maximálně rychle, ale také tiše, jsem stoupal ke hřebenu kopce, kde stál starý ořech. 

Pole s jetelem bylo na samém vrcholu a ze země bylo vidět jen kousek před sebe. Konečně jsem nahoře. "Vydejchej se, klid. Pase se v klidu," uklidňoval mě myslivecký hospodář. A opravdu, srnec okusoval mladé jetelové hlavičky a vybíral si ty nejchutnější trávy. Po bouřce a silném dešti chytal teplé paprsky zapadajícího slunce. Uklidnit se. Ono se to řekne. Jak má být člověk klidný, když je to první srnec.

Libor po chvilce čekání, až bude srnec pěkně na široko, uchopil svoji novou kulovnici a namířil. Na svoji zbraň byl pyšný. Byla nová, s novým puškohledem, speciálně upravená pro leváka. 

Vzdálenost byla asi osmdesát metrů, slunce ještě svítilo, takže cíl viděl jasně v zorném poli. Hrot záměrného kříže se jen těžko dařilo udržet na komoře. "Bác!" Okolní svahy několikrát opakovaly ozvěnu výstřelu.
  "Člověče - ani se nehnul. Střílej!" šeptal kolega. Druhý výstřel zazněl nad údolím. "Padnul - vlastně nepadnul. Pase se klidně dál. Dělej, střílej!". Začaly pracovat nervy. Poměrně hlasitě přebil a následoval třetí výstřel. Po něm čtvrtý a nakonec pátý. 

Hospodář sledoval bedlivě srnce dalekohledem, aby zaregistroval byť sebemenší značení po výstřelu, ale pořád nic. Tolik chtěl, aby Libor svého prvního srnce ulovil za jeho doprovodu. Záleželo mu na něm. Chtěl by z něho vychovat dobrého myslivce.
Nespouštějíc dalekohled od očí, dále Libora povzbuzoval: "Dělej, střílej, teď je dobře natočený." Libor ale bezradně koukal na srnce. "Víte, už mi došly patrony. Já jsem jich vzal jenom pět." Po chvilce překvapení bylo rozhodnuto. "Vezmi si moji kulovnici. Zkus to ještě. Takhle ti hned tak stát nebude." Libor uchopil sousedovu kulovnici, pevně ji stiskl a hrot kříže ustálil na chvilku přesně na komoře.
Třeskl šestý výstřel a srnec se, jako podťatý, skácel do jetele. "Leží!" vítězoslavně hlásil myslivecký hospodář. "Ten si ustlal," zaznělo jeho oblíbené rčení po dobrém zásahu. Zmatený lovec nemohl uvěřit, že se opravdu konečně trefil. 

Cigareta mu vypadla z třesoucích se prstů. Po chvilce napjatého čekání slezli oba muži z vysokého posedu a s připravenou zbraní pomalu postupovali jetelem k místu, kde ležel srnec. Byl zhaslý. Libor pečlivě prohlížel tělo ulovené zvěře, žádnou stopu po střele však nemohl najít. "On snad zhasl od leknutí," divil se.
Hospodář znalecky pohlédl na srnce a již ukazoval překvapenému lovci vstřel i výstřel. Zasáhl první krční obratel - atlas - a moc nechybělo a o parůžky mohl přijít. "Dobrá rána," uznale pokyvoval myslivecký hospodář. Libor se trochu zmateně a koktavě přiznal: "Víte, já jsem mířil na komoru." To už kolega sháněl větévky na poslední hryz a úlomek úspěšnému lovci. Gratulaci a první minuty nad uloveným srncem vnímal Libor celým srdcem i duší. Slzy měl na krajíčku. Byl neskonale rád, že není v těchto chvílích sám. Než stačili srnce vyvrhnout, přispěchal k nim další myslivec z jejich sdružení, Zdeněk. Nebyl sám. Před ním běžela na vodítku Aida, mladá fenka bavorského barváře. Měla za sebou již několik úspěšných dohledávek. Zdeněk, když slyšel kanonádu, byl přesvědčen, že je srnec postřelen a bude potřeba pes na dohledání, proto již dlouhou dobu hlídkoval poblíž aut a čekal až uvidí lovce.

Radost byla ve tvářích všech přítomných. Za hlasitého hovoru donesli srnce k autům a odjeli k Liborovi do hospůdky oslavit jejich úspěšný lov. 

Ještě dlouho do noci se z mysliveckého salonku ozývalo troubení halali a myslivecký popěvek: "Lovu zdar, lesu zdar, lovu lesu lovu zdar..." Mladý myslivec dovyprávěl svůj příběh. Tázavě se podíval na Mirečka: "Míchal jsi s gulášem? Úplně jsem na něj zapomněl!" "Neboj, bude za chvilku, já ho hlídám!" usmíval se Mirek. Uvolněnou atmosféru hlasitě přehlušil Josef. Patřil mezi ty, co již něco pamatují, a proto všichni zmlkli a čekali, co z pana Josefa vyleze. "Šest ran na jednoho srnce je dost, ale nebožtíkovi Toníkovi se stal příběh, že jich jeho host potřeboval sedm," naladil Josef přítomné k historce, na kterou si při Liborově vyprávění vzpomněl.

Příběh se udál asi před třiceti lety. Antonín byl předsedou sousedního mysliveckého sdružení. Les navštěvoval každý den. Znal spády zvěře, nory, kde hnízdí jestřábi nebo straky. Jednou doprovázel na srnce nového fořta, který nastoupil na polesí. Byl, jak se říká, žhavý na ránu, a vždy se on, profesionální lesák, nadřazoval nad myslivce civilisty. Pozvání na lov srnce ale rád přijal. 

Byl začátek června, když ve smluvený den uháněl na motorce k Antonínovi. Nemuseli chvátat, měl obeznaného srnce kousek za vsí. Vypili šálek kávy a pomalu kráčeli návsí směrem do polí. Ušli v tichosti asi sto kroků úvozovou cestou. Toník gestikulací znázorňuje hostovi, že teď vylezou na mez ke staré švestce. Tam se uvelebili v trávě a pozorovali lán obilí před sebou. Neseděli ještě hodinku, když Toník zaregistroval kus srnčího asi sto metrů od jejich stanoviště.

Po chvilce pozorování dalekohledem šeptal: "Je to on. Nepravidelný šesterák. Už jde zpátky." 
Host poklekl na levé koleno, opřel se o švestku a dlouze mířil. Toníkovi v ten moment prolétlo hlavou - když se hodně dlouho míří, tak to vždycky špatně skončí - a tím jako by nadcházející události zakřikl. Srnec měl zrovna sehnutou hlavu v pšenici, když třeskl výstřel. Nejenže se ani nepohnul, ale dokonce nezvedl ani hlavu. S odstupem několika vteřin se ozval druhý výstřel. Po něm třetí. Střelec vztekle přebíjel. Srnec, jako by se nic nedělo, popošel několik kroků a bral dále paši. Rozčilený host se postavil za kmen, založil kulovnici k líci a "bác". Zas nic. Když vsouval do nábojové komory pátou patronu tlumeně klel.

Ani pátý výstřel nezpůsobil, aby srnec alespoň uprchl do lesa. "Tak, a nemám patrony!" bědoval fořt a sedl si vedle svého průvodce. Ten se uculoval: "Nic se neděje, ještě je dost času, skočte na motorku, dojeďte si pro patrony a já tady srnce zatím pohlídám." Zmatený host se na něj překvapeně podíval, nicméně sklouzl z meze a mazal pro motorku. Za chvilku ho smějící se Toník slyšel, jak ujíždí na polesí pro munici. Než se vrátil, srnec se přemístil o dvacet metrů blíže. 

Po šestém výstřelu šesterák neočekávaně zvedl hlavu a hleděl upřeně do míst, odkud se již delší dobu ozývalo hromobití. "Rychle, jinak odskočí," sykl na hosta Toník. Ten krátce zamířil a rychle vystřelil. Srnec vyrazil tryskem směrem k mezi. Těsně před ní však zmizel v obilí. "Konečně," povzdechl si doprovod. Mladého fořta přepadla najednou taková třesavka, že nemohl udržet kulovnici v rukou. Sedl si na mez a zrychleně dýchal.
Trošku se štípavým humorem promluvil Toník nahlas: "Ještě, že jste ho střelil. Ten srnec musel být hluchý. Ten by stejně dlouho nevydržel." Teprve teď si host uvědomil, že tahle historka bude určitě dlouho kolovat mezi mysliveckou veřejností v širokém okolí. Přijal blahopřání a úlomek, ale zbytek dne byl zaražený, nechtělo se mu mluvit a neočekávaně spěchal domů.
Poděkoval, i štamprličku na úspěšný lov odmítl, zabalil do ruksáčku trofej a rozloučil se. Když nasedal na motorku, vypadla mu z kapsy kalhot krabička. Toník ji zvedl. Než mu ji podal, tak si ji prohlédl. Měla označení blanických strojíren a bylo v ní ještě 18 nábojů. Toník se neudržel a uštěpačně prohodil: "Vidíte, ani jich tolik nebylo potřeba, ještě Vám jich hodně zbylo!"

 "Pánové, podává se guláš!" přerušil veselý smích Mireček. Najednou všichni ztichli, protože i myslivec má rád dobré živobytí. Letošní guláš se Liborovi mimořádně povedl. Schůze skončila. Domů se nikomu nechtělo, a tak jak to bývá, když se sejdou přátelé zeleného cechu, hovořilo se a slavilo se do pozdních nočních hodin.

#Srnec, Příběhy, Napište svůj příběh, Kulovnice, Metelescu blescu, Myslivecké pověsti, fotografie, Humor a vtipy, Příroda a myslivost

CO SE TADY NEJVÍC ČTE

Hledáte ten svůj příběh? Je možná tady!

Kariera Milujme svobodu a ztracená duše národa Skvělý domov Praha Zpěváci Hity Videa Mládí hledá smysl života Základy stupidologie AMERIKA Smysl života - Její úsměv a šťastné oči Sociální sítě Příroda a myslivost Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství Krásné ženy se svlékají Erotika pro rychlé synapse Fotografie jsou velmi kvalitní Amerika objevena skrz Google Odposlechnuto Vtip tvrdý jako kámen CIVILIZACE Humor a vtipy Humor Negativní poradna Tipy a návody fotografie ABBA Roxette Karel Kryl Marie Rottrová Myšlenka a moudro pro tento den Reálný svět bytí Cestování Přivítání : průvodce blogem Niniveskal Příroda a zdraví Selský rozum a kritické myšlení Historie ostrova Korsika IRAN Jídlo a zdraví Londýn Volba českého presidenta 2008 Davové emoce a skupinová hloupost Dovolená Děti Fotoaparát Královské město Pražské perličky Tramvaj Bloggeři Velikonoce Vše o souhvězdí plejád a mytologie Jízdní řády Vesmíru Šumava a okolí Metro Příroda Syrie a Jordánsko Švédsko Kočky Sobě Obrázky a domov Software upgrade chybová hlášení Dětská moudrost Historie Jak ochránit děti od cestovního průjmu Karlův most Komentáře Napište svůj příběh ZPRAVODAJSTVÍ Google News Francie Lidé Obrázkové příběhy Pes přítel domova Prohlížeč Opera a Geek Provence State of New York Zateplení domova Země česká Zásady Česká písnička Centrum Děti ITALIE fotopříběh Karel Schwarzenberg Kritické myšlení Kuchyně Káva coffee Medicina Mobilní internet Myslivecké pověsti Na horách je dobře Na téma tchýně Nebezpečné problémy rodiny Přátelství Rozchod s partnerem VENEZUELA Vltava Vzpoura deprivantů ŘECKO Anglie Autobusy Cestovníci Corse (Korsika) Dneska by to šlo Freedom Karel Kryl Kulovnice Les Lidový folklor Noční toulky Plaváček Procházky Příběhy Rady a tipy Sochy Antonín Dvořák Chile Patagonie Facebook Farmářské trhy Hradčany Hudba z radosti Hudba-videa Internet Jaro Jeleni Koupelny Krmeliště pro zvěř online Motivace Panorama Prezident Práce na počítači Přílet do Vancouveru Srnec Staroměstské náměstí Stáří a domov Umělci Velký salašnický PES a život je taky PES Večerní Praha demokracie Černá zvěř Řeka Židovský Anna Kurnikova Bradley Cambridge Chalupa Doprava Dům Google Google+ Koukolík Lovecké zbraně Lucky deer Lyžařská Škola :: Blogger se učí stát na lyžích Mexiko Moře Myslivecké menu Potraviny President Obama Příroda a jaro Sama doma Seneca Slepičky Slovinsko hory moře pláže a slunce Slunce zapadá u křížku Smysl života - Životní krédo Láska Úsměv Pohlazení Partnerství Snídaně Stavební akrobacie Svět vítá nový den Telefon Uličky pražské Venkov Zdraví Čeští skladatelé hudby Čáp přináší štěstí Ženy Altcatraz Architektura Bolest Bow Hunting Breakfast Bubáci Bulvární manipulace Celtic Woman Cestovní rady Christina Aguilera Céline Dion Deprivace Dragoon Ride Editace a styl psaní Exekutor v Česku Fantasie Forum 2000 František Koukolík Google +1 Hoax Houby Ježíš Kristus Jižní Čechy Kde to je? Klik na obrázek a je to pohádkový kocour Kocouří siesta Kominíci Komunita Kostely Krajina Lama Lavičky Legendy Marcus Tullius Cicero Metelescu blescu Modrá planeta Země Momentky Morning Cofee Mozek a jeho duše Na kulaťáku Novinový stánek Násilí O přátelství Petra Podzim Pohádka Poliklinika Poruchy osobnosti Pranostika Ptáci Písek Pět zásad socialismu Rande Renata Rihanna Rusalka San Francisko Singles samotáři Sladkosti Slunce Smíchov Tenkrát na západě Trpajzlíci USA Umění lékaře Velký švýcarský salašnický pes Verše Veteran Vytápění Václavské náměstí Vánoce a svět Vánoční hvězda Zima Zlo Zvěř filosofie korupce Írán Čerti Český prezident Čičmundové Čokoláda Štěstí Šťastný jelen #O dobrodiních 14.listopadu 2015 Analýza Anna Netrebko Aquaba Auto BabyBox Bedřich Smetana Bez domova Blogger.com Bonnie Tyler Borůvky Budějovická Chrámy Cipolla Click-bait Coca cola Coffee Cyklistika Cyril a Metoděj Dejvice Dobytčí trh Domácí chléb Dýmka EMO Enrique Iglesias Eric Clapton Fysikální a sociální teplo Holubi Homeless Investiční mince Jak mají vypadat správní čerti Jak šetřit zrak Jan Werich Jižní Amerika KFC Kančí maso Kapitální daněk Karel Hašler Karlovo náměstí Kemel Kniha Krby Krevní tlak Krmítko Král komiků Linux Lisabon Lov černé lukem a šípem Ludvík Hess Ludwig Van Beethoven Mariah Carey Martina Karel Kryl Masaryk Mensa Migrace Motúčko Moře :: Chorvatsko :: Krajina Muzikanti Muškáty Muži My Story Máj Neklamná znamení Nemocnice Netiquette Náhlá smrt O nejvyšším dobru a zlu O žízni Occamova břitva Oheň Opera Opičky Osvětlení Ovoce Perská kočka Petula Clark Picassa Pivo Plymutky Pomazánka Pomlázka Praha - Kampa Pražské Jaro Projev prezidenta k 28. říjnu Před koncem vrby Půst Radost Rekuperace Restaurace Risus sardonicus Robbie Williams Sandra Cretu Single Sinéad O'Connor Skořice Socha svobody South America Sprchování Srdce a kříž Stoicismus Stres Student Agency Stáří Střecha isolace Svátky Svátky jara The End Of The World Traktát Tučňák U Anděla United Kingdom V tramvaji Vepřové Videa z domova Vivaldi Vlak Vlasta Burian Vlk Vláknina Vysoká Vyšehrad Vzhůru ke koním Válka Vánoce Vánoce u seníku WC Waldemar Matuška We Are the World Youtuberka ZOO Zahrady Zlato Zrcadla Zvyky Zvěřinová kuchařka Zážitek mezinárodní folklorní festival večer Únavový syndrom Úvaha neurochirurga Čaj Černá zvěřina na česneku Čert a myslivec Česká spořitelna Čáp bílý česneková pomazánka s vejcem

Vybraný příspěvek

Hubert a Diana patroni myslivosti. Vyšel nádherný lopatáč a hajný nepatrně kývnul hlavou, abych vystřelil. Měl jsem již daňkovu komoru v kříži a tak jsem stiskl kohoutek. Selhač.

Daňci ve vysoké trávě u lesa Být myslivcem znamená všímat si dění v přírodě Lov zvěře je proto proces celé řady faktorů, které spadají...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...