Autorské dílo je pouze "jedinečný výsledek tvůrčí duševní činnosti".Co dáš na internet, dáváš volně k dispozici. Nechceš, strč si to do šuplíku. Internet má být svobodný a dostupný pro všechny!

Zakynthos - tam pojedete, až na internetu
publikováním zbohatnete

Co dáš na internet, dáváš volně k dispozici. Nechceš, strč si to do šuplíku. Internet má být svobodný a dostupný pro všechny. Stejně jako třeba máme supermarkety plné kvalitních potravin za rozumnou cenu, on si to trh přebral....
Že většina toho co je vidět na Internetu je stokrát recyklovaný "obsah", junk food pro masového spotřebitele který ve skutečnosti o nic kvalitního nestojí je asi zřejmá pravda. Nicméně smyslem rozumné ochrany autorských práv není záruka kvality, ale záruka stejných práv pro všechny: ne jen pro ty bezskurpulózní. To aby se při kácení lesa nelítalo moc třísek.
A v čem budou nejlepší "ti vítězní"? Inu, v tvorbě ne, ale mashupování. Stejně jako na trhu potravin nevítězí aní výrobci, ani spotřebitelé, ale ty supermarkety co to chutně míchají.

Asi jsem staromódní, ale myslím si že je správné si vážit a rozumně chránit (podporovat) tvůrce - bez ohledu na jejich kvality. Nejde o to aby se uživili psaním na volné noze, ale aby se z nich, a jejich díla, nestal substrát k těžbě, zadarmo a bez odkazu. Je to otázka lidské důstojnosti, ne uspokojení konzumenta. Oni ti kvalitou nejlepší stávají na ramenech té průměrné a lehce nadprůměrné masy.

A co k tomu říci? Jak praví čínská kletba: přeji ti abys žil v zajímavých časech.

Jaké je právo člověka disponovat v rozumné míře plody své práce - bez ohledu na "kvalitu" těchto plodů?

Zákony kolem autorského práva jsou totiž naopak postaveny na představě, že je právo autora na rozhodování o dílu absolutní. Jinými slovy když se rozhodne dílo nevydat (případně vydat jen jednou), tak je to jeho neoddiskutovatelné právo a neexistuje zkrátka žádný právní nárok na to, aby se dalo dostat k rozebranému dílu.

Plody vaší práce pozor na špačky!

 Vymáhání těchto práv vydavatelem musí být na základě smlouvy, která mimo jiné musí dost přesně definovat, co autor vydavatelství vlastně povoluje, kolektivní správci typu OSA se starají jen o některé specifické věci dané zákonem i zde má autor právo (nejen teoretické) to odmítnout. Mimochodem jsem měl možnost o tomto mluvit s člověkem, který je respektovaným soudním znalcem a podle něj je momentálně nejvíce sporů vedeno opravdu přímo ze mezi autory a někým, komu poskytli právo užití a z jedné či druhé strany nastal nějaký nesoulad...

Samozřejmě se do autorského práva dostaly i problematické věci, typicky lze brát za přehnanou dobu ochrany po smrti tvůrce, zajímavým zdrojem sporů jsou různé úpravy díla či kolektivní díla atd - určitě je prostor k "čistce" v mnoha ohledech. Ale prostě neberu argument, že o autory vůbec nejde - je to přesně naopak a pokud se autor nerozhodne práva k nakládání s dílem někomu předat, tak mu je zkrátka nikdo nevezme.

Realita je taková, že dnešní autorské zákony platí pro ty, kdo mají peníze na právníky a tím myslím jak prokázání porušení, tak prokázání neporušení. Pro všechny rozhodně neplatí, takže reforma je nutná.

Poznámka: Zpracováno z internetové diskuze napříč RSS zdroje.